středa 2. dubna 2014

ALKOUN TLUSTOZOBÝ (Uria lomvia)

Alkoun tlustozobý
(Uria lomvia)

Od jeho blízkého příbuzného - alkouna úzkozobého - jej odlišuje bílý proužek za kratším zobákem. Domovem alkouna je Grónsko: směrem na sever proniká až k 80° severní šířky,
 v jižním směru jej nalezneme na Islandu.
Hnízdí v koloniích na otevřených skalních římsách a výstupcích.
Vejce mají tvar hrušky, takže se z hnízda nevykutálejí a jsou chráněny pře pádem ze skalní římsy.

Pro obyvatele Grónska má tento pták velký hospodářsky význam:
pro maso a husté opeření je loven po statisících. 
I vejce alkouna jsou oblíbenou potravinou.
Mláďata od začátku poznají hlas svých rodičů a rozeznají jej od hlasu ostatních obyvatel kolonie.
Potvrdily to i pokusy s hlasy nahranými na zvukovém záznamníku.
převzato z: www.biolib.cz

středa 26. března 2014

ALKA MALÁ (Alca torda)



Alka malá
(Alca torda)
Roli kterou na Jižním pólu hrají tučňáci, převzaly v severoatlantských oblastech právě alky.
Na rozdíl od tučňáků však neztratily zcela svou schopnost létat.
Jsou výborní potápěči a vrhají se do hloubky, aby pod hladinou pronásledovaly svou kořist.
Tito černobíle zbarvení ptáci si i na suchu vykračují hrdě a vzpřímeně,
jejich nohy tito vyrůstají z nejzazší části těla.
Hnízdí v koloniích na nepřístupných skalních římsách.
Než se z vajíček vyklubou mláďata, uplyne 5 týdnů.
Mláďata brzy svléknou své prachové peří a odváží se s dospělými vyplout na vodu.
Protože křídla alek jsou slabá, jsou méně vhodná k létání. 
Nohy mají opatřeny plovacími blánami - kormidlují jimi nejen ve vodě, ale i ve vzduchu. 
Při otáčení natahují do stran jen jednu nohu, při přistávací obě. 
Na rozdíl od jiných ptáků své letky neztrácejí postupně, ale naráz. 
V tomto období neumí létat a ve velkých houfech vysedávají na vlnách.

převzato z:cs.wikipedia.org

středa 19. března 2014

ALIGÁTOR AMERICKÝ (Aligator Mississipiensis)

Aligátor Americký
(Aligator Mississipiensis)

Vyskytuje se v jihovýchodní části USA
na sever od Rio Grande del Norte až k 35.stupni severní šířky.
zvláštní tvar nosu, připomínající nos štiky. 
Dorůstá délky až 4,5 metrů.
Olivově zelený hřbet je zpestřen tmavými skvrnami.
Rád se vyhřívá na bažinových březích a na dřevěných kládách nebo pátrá ve vodě po potravě.
Na souši se pohybuje těžkopádně,
ve vodě si však troufne i na větší zvířata nebo na člověka.
Vajíčka snáší v červnu do hnízda, postaveného z tlejících rostlin.
Samice střeží hnízdo až do vylíhnuti potomků.
převzato z: www.biolib.cz

úterý 4. března 2014

ALBATROS SVĚTLOHŘBETÝ (Phoebetria Palpebrata)

Albatros Světlohřbetý 
(Phoebetria Palpebrata)

Albatrosi jsou nejmohutnější ptáci širých moří.
 Jsou velmistři v létání: létají hodiny bez jediného mávnutí křídla v libovolném směru, dokonce i proti větru. Díky svému umění plachtit překonávají úctyhodné vzdálenosti.
Albatros světlohřbetý je ptákem nejjižnějších moří.
Peří na hlavě je tmavé, s bílým kroužkem kolem očí.
Hřbet má popelavě šedý, ocas je klínovitého tvaru.
Hnízdí v hromádce hlíny, dále od svých druhů.
převzato z: www.photo-silha.cz

úterý 4. února 2014

ALBATROS STĚHOVAVÝ (Diomedea exulans)


 Albatros Stěhovavý
 (Diomedea exulans) 

Albatros je pták s největšími křídly na světě-rozpětí křídel je 3,5 m.
Je to dokonalý letec a největší část života tráví ve vzduchu.
Mimořádně dlouhá štíhlá křídla jsou velmi vhodná k plachtění,
ovšem vznést se jejich pomocí do výšky je velmi náročné.
Tito mohutní ptáci vyřešili problém vzletu tím, že si ve svých koloniích nechávají volnou
,,startovací dráhu", kterou umístí v úhlu, odpovídajícím nejčastěji panujícímu směru větru.
Na konci této dráhy se postaví do řady ti co hodlají vzlétnout.
Poté se s nataženým krkem a nohama vybavenýma plovacími blánami rychle roteběhnout proti větru.
Získají vztlak, který je zvedne do výšky.
Jakmile naberou jistou výšku, elegantně plachtí.
Na vodní hladinu se vrhají jen proto, aby si příležitostně ulovili rybu nebo sépii.
Nad bouřlivými vodami Antarktidy vanou větry stále směrem na východ.
Albatrosi tyto větry využívají-znovu a znovu obletí zeměkouli, aniž by při tom mávali křídly.
Nakonec ve věku sedmi let, dosáhnou pohlavní zralosti.
Tehdy přistávají na některém z antarktických ostrovů, aby vyseděli a poté vychovali své jediné mládě.

bbb
obrázek převzat z:http://alik.idnes.cz/predstavujeme-knizky-z-albatrosu
-drg-/alik-alikoviny.asp?c=A081005_232443_alik-alikoviny_mrk
Později pokračují v letu na křídlech větru.